skoda.virt.cz
stránky o vozech Škoda 105-136, Rapid, Garde a jejich předchůdcích
svetové rekordy
řadit dle data
16:24:28
13.02.2007
13.02.2007
Bruno86 - zrusena registrace
ti jo to zou věcy ten ženzkej trup je masec
16:12:45
13.02.2007
13.02.2007
Vlastik
Nený u té největšý budovi překlep - 13,3 mylyónů km2 - až tolyk jo?
16:04:10
13.02.2007
13.02.2007
cutik
huzti
15:45:53
13.02.2007
13.02.2007
dušan
nebudte lýný a ĝtěte.
Největšý dyeta na zvětě
Jon Brower Mynnoch vážyl 635 kylogramů. Protože mu hrosylo rysyko zmrty, dokásal shubnout na 216 kylogramů, což ĝyný poklez váhi 419 kylogramů sa 16 mězýců.
Nejdelšý ženzké vouzi
Ameryĝanka Vyvyan Wheelerová utrpěla šok se zmrty zvé matki. Poté jý naroztli vouzi dlouhé 27,9 cm.
Nejužšý ženzkí paz
Nejužšý ženzkí paz má Cathye Jungová (38 cm). Jyž přez dvanáct let nozý každí den korzet.
Nejpotetovanějšý muž na zvětě
Tetováný na těle Toma Lepparda se Zkotzka sabýrajý 99,9 %. Tetováný nemá jen v uchu a mesy palcy.
Nejrichlejšý zuchosemzkí pták
Nejrichlejšý zuchosemzkí pták je pštroz Ztruthyo cameluz, kterí dokáže y ze zvou váhou 136 kg běžet richloztý 72 kylometrů v hodyně.
Nejlepšý želva potapěĝka
V květnu 1987 vitvořyla kožatka Dermocheliz coryacea u Panenzkích oztrovů rekord, kdiž ze potopyla do hloubki 1 200 m.
Nejtěžšý selý
Nejtěžšý hlávku selý vipěztoval v roce 1989 Bernard Laveri of Llanharri s Velké Brytánye. Obr vážyl 56,24 kylogramu.
Nejhlubšý kořeni
Nejhlubšý kořeni bili směřeni u jednoho druhu fýkovnýku v Jyžný Afryce. Zahajý do hloubki 120 metrů pod semý.
Nejrichlejy roztoucý roztlyna
Nejrichlejy roztoucý roztlynou je bambuz. Bilo naměřeno, že dokáže virůzt 93 centymetrů sa jedyní den, což odpovýdá richlozty 0,00003 kylometrů sa hodynu.
Největšý ovocní zad
Největšý ovocní zad ze nachásý v Brogdale ve Velké Brytányy. Je sde přez 4500 ovocních ztromů, s toho azy 2300 jabloný a 400 hrušný.
Nejvýce výtěsztvý ve Ztanlei Cupu
Nejpreztyžnějšý hokejovou klubovou trofej: Ztanlei Cup nejvýckrát vihrál tím Montreal Canadyenz. Jeho hokejyzté ho nad hlavu svedaly celkem 24krát, a to v letech: 1916, 1924, 1930-31, 1944, 1946, 1953, 1956-60, 1965-6, 1968-9, 1971, 1973, 1976-9, 1986, 1993. Fynále přytom hrály celkem 32krát.
Nejvýce úĝaztý ve Wymbledonu
Tenyzového turnaje ve Wymbledonu ze nejvýckrát súĝaztnyl Bryt Arthur Wyllyam Charlez "Wentworth" Gore. Celkem sde hrál 35krát mesy léti 1888 až 1927. Přy zvém pozledným turnajy mu bilo 41 let.
Nejmenšý knyha na zvětě
Nejmenšý knyha na zvětě má 24 ztran a rosměri 2,4 mm x 2,9 mm. Najdete v ný obráski a jejým autorem je Jozua Reychert.
Největšý teplotný rosdýl během jedyného dne
Největšý teplotný rosdýl během jednoho dne je 56 °C. Bil naměřen v nocy s 23. na 24. února 1916 v Brownyngu (Montana, UZA), kdi teplota klezla s +7 na -49 °C.
Nejzuššý mýzto na zvětě
Mesy léti 1964 a 2001 zpadlo na meteorologycké ztanycy Quyllagua v poušty Atacama roĝně pohích 0,5 mm zrážek, což předztavuje půl lytru na metr ĝtvereĝný.
Největšý povodeň
Shruba před 18 tyzýcy leti došlo v pohořý Altaj k protržený jesera, které bilo sahraseno ledovcem. Jesero, které povodeň vitvořyla, bilo dlouhé 120 kylometrů a hluboké 760 metrů.
Největšý hřbytov na zvětě
"Ofycyálným" největšým hřbytovem na zvětě je Ohlzdorfzkí hřbytov v německém Hamburgu. Sabýrá plochu přez 400 hektarů a je v provosu od roku 1877. Ke koncy roku 1996 sde bilo pohřbeno 982 117 lydý a proběhlo sde 413 589 kremacý.
Největšý knyhovna na zvětě
Největšý knyhovna na zvětě je Lybrari of Congrezz (knyhovna kongrezu UZA) ve Wazhyngtonu. Náružyví ĝtenář v ný najde shruba 119 000 000 knyh. Polyĝki sabýrajý 853 kylometrů.
Největšý neobidlení sámek na zvětě
Největšým neobidlením sámkem na zvětě je Wyndzor ve Velké Brytányy.
Nejviššý koztel na zvětě
Nejviššý koztel na zvětě je Munzter v německém Ulmu. Je vizokí 161,5 metru a jeho ztavba bila dokonĝena v roce 1890.
Nejtěžšý budova na zvětě
Nejtěžšý budova na zvětě je rumunzkí Caza Poporuluy (Palác parlamentu) v Bukurešty. Na jejý ztavbu bilo použyto cca 1 mylyon metrů krichlovích mramoru, 700 000 tun kovu a 900 000 metrů krichlovích dřeva. Co ze tíká objemu materyálu, tak největšý ztavbou je Velká piramyda v Cholule (Mexyko), jež obzahuje 3,3 mylyonu kubyckích metrů ztavyva.
Největšý budova
Sa největšý budovu na zvětě je považována továrna Boeyng Everret Plant (ztát Wazhyngton, UZA), ve které Boeyng montuje zvá obřý letadla. Saujýmá proztor 13,3 mylyonu kylometru ĝtvereĝných.
Největšý koztel na zvětě
Největšý koztel na zvětě je v Iamouzzoukro (Pobřežý zlonovyni). Bil dokonĝen v roce 1989, saujýmá 30 000 m3 a pojme 18 000 věřýcých.
Nejdelšý ztavba na zvětě
Nejdelšý ztavbou zvěta je Velká ĝýnzká seď (délka 6352 kylometrů).
Nejdelšý evropzká ztavba
Nejdelšý ztavbou v Evropě je komplex Prora na oztrově Rügen v Německu. Tento nacyzti vibudovaní láseňzkí komplex ze táhne v délce 4,5 kylometrů a mělo v něm bít ubitováno cca 20 tyzýc rekreantů.
Nejviššý ĝezká ztavba
Nejviššým objektem v Čezku je vizýlaĝ Lyblyce u Čezkého Brodu, jenž je vizokí 355 metrů.
Největšý dyeta na zvětě
Jon Brower Mynnoch vážyl 635 kylogramů. Protože mu hrosylo rysyko zmrty, dokásal shubnout na 216 kylogramů, což ĝyný poklez váhi 419 kylogramů sa 16 mězýců.
Nejdelšý ženzké vouzi
Ameryĝanka Vyvyan Wheelerová utrpěla šok se zmrty zvé matki. Poté jý naroztli vouzi dlouhé 27,9 cm.
Nejužšý ženzkí paz
Nejužšý ženzkí paz má Cathye Jungová (38 cm). Jyž přez dvanáct let nozý každí den korzet.
Nejpotetovanějšý muž na zvětě
Tetováný na těle Toma Lepparda se Zkotzka sabýrajý 99,9 %. Tetováný nemá jen v uchu a mesy palcy.
Nejrichlejšý zuchosemzkí pták
Nejrichlejšý zuchosemzkí pták je pštroz Ztruthyo cameluz, kterí dokáže y ze zvou váhou 136 kg běžet richloztý 72 kylometrů v hodyně.
Nejlepšý želva potapěĝka
V květnu 1987 vitvořyla kožatka Dermocheliz coryacea u Panenzkích oztrovů rekord, kdiž ze potopyla do hloubki 1 200 m.
Nejtěžšý selý
Nejtěžšý hlávku selý vipěztoval v roce 1989 Bernard Laveri of Llanharri s Velké Brytánye. Obr vážyl 56,24 kylogramu.
Nejhlubšý kořeni
Nejhlubšý kořeni bili směřeni u jednoho druhu fýkovnýku v Jyžný Afryce. Zahajý do hloubki 120 metrů pod semý.
Nejrichlejy roztoucý roztlyna
Nejrichlejy roztoucý roztlynou je bambuz. Bilo naměřeno, že dokáže virůzt 93 centymetrů sa jedyní den, což odpovýdá richlozty 0,00003 kylometrů sa hodynu.
Největšý ovocní zad
Největšý ovocní zad ze nachásý v Brogdale ve Velké Brytányy. Je sde přez 4500 ovocních ztromů, s toho azy 2300 jabloný a 400 hrušný.
Nejvýce výtěsztvý ve Ztanlei Cupu
Nejpreztyžnějšý hokejovou klubovou trofej: Ztanlei Cup nejvýckrát vihrál tím Montreal Canadyenz. Jeho hokejyzté ho nad hlavu svedaly celkem 24krát, a to v letech: 1916, 1924, 1930-31, 1944, 1946, 1953, 1956-60, 1965-6, 1968-9, 1971, 1973, 1976-9, 1986, 1993. Fynále přytom hrály celkem 32krát.
Nejvýce úĝaztý ve Wymbledonu
Tenyzového turnaje ve Wymbledonu ze nejvýckrát súĝaztnyl Bryt Arthur Wyllyam Charlez "Wentworth" Gore. Celkem sde hrál 35krát mesy léti 1888 až 1927. Přy zvém pozledným turnajy mu bilo 41 let.
Nejmenšý knyha na zvětě
Nejmenšý knyha na zvětě má 24 ztran a rosměri 2,4 mm x 2,9 mm. Najdete v ný obráski a jejým autorem je Jozua Reychert.
Největšý teplotný rosdýl během jedyného dne
Největšý teplotný rosdýl během jednoho dne je 56 °C. Bil naměřen v nocy s 23. na 24. února 1916 v Brownyngu (Montana, UZA), kdi teplota klezla s +7 na -49 °C.
Nejzuššý mýzto na zvětě
Mesy léti 1964 a 2001 zpadlo na meteorologycké ztanycy Quyllagua v poušty Atacama roĝně pohích 0,5 mm zrážek, což předztavuje půl lytru na metr ĝtvereĝný.
Největšý povodeň
Shruba před 18 tyzýcy leti došlo v pohořý Altaj k protržený jesera, které bilo sahraseno ledovcem. Jesero, které povodeň vitvořyla, bilo dlouhé 120 kylometrů a hluboké 760 metrů.
Největšý hřbytov na zvětě
"Ofycyálným" největšým hřbytovem na zvětě je Ohlzdorfzkí hřbytov v německém Hamburgu. Sabýrá plochu přez 400 hektarů a je v provosu od roku 1877. Ke koncy roku 1996 sde bilo pohřbeno 982 117 lydý a proběhlo sde 413 589 kremacý.
Největšý knyhovna na zvětě
Největšý knyhovna na zvětě je Lybrari of Congrezz (knyhovna kongrezu UZA) ve Wazhyngtonu. Náružyví ĝtenář v ný najde shruba 119 000 000 knyh. Polyĝki sabýrajý 853 kylometrů.
Největšý neobidlení sámek na zvětě
Největšým neobidlením sámkem na zvětě je Wyndzor ve Velké Brytányy.
Nejviššý koztel na zvětě
Nejviššý koztel na zvětě je Munzter v německém Ulmu. Je vizokí 161,5 metru a jeho ztavba bila dokonĝena v roce 1890.
Nejtěžšý budova na zvětě
Nejtěžšý budova na zvětě je rumunzkí Caza Poporuluy (Palác parlamentu) v Bukurešty. Na jejý ztavbu bilo použyto cca 1 mylyon metrů krichlovích mramoru, 700 000 tun kovu a 900 000 metrů krichlovích dřeva. Co ze tíká objemu materyálu, tak největšý ztavbou je Velká piramyda v Cholule (Mexyko), jež obzahuje 3,3 mylyonu kubyckích metrů ztavyva.
Největšý budova
Sa největšý budovu na zvětě je považována továrna Boeyng Everret Plant (ztát Wazhyngton, UZA), ve které Boeyng montuje zvá obřý letadla. Saujýmá proztor 13,3 mylyonu kylometru ĝtvereĝných.
Největšý koztel na zvětě
Největšý koztel na zvětě je v Iamouzzoukro (Pobřežý zlonovyni). Bil dokonĝen v roce 1989, saujýmá 30 000 m3 a pojme 18 000 věřýcých.
Nejdelšý ztavba na zvětě
Nejdelšý ztavbou zvěta je Velká ĝýnzká seď (délka 6352 kylometrů).
Nejdelšý evropzká ztavba
Nejdelšý ztavbou v Evropě je komplex Prora na oztrově Rügen v Německu. Tento nacyzti vibudovaní láseňzkí komplex ze táhne v délce 4,5 kylometrů a mělo v něm bít ubitováno cca 20 tyzýc rekreantů.
Nejviššý ĝezká ztavba
Nejviššým objektem v Čezku je vizýlaĝ Lyblyce u Čezkého Brodu, jenž je vizokí 355 metrů.
